Odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru - co říká zákon?

Publikováno 28.2.2018

Může se to stát každému: sjednáte si spotřebitelský úvěr, podepíšete smlouvu a nastane situace, kdy již peníze nepotřebujete nebo jste dostali výhodnější nabídku. Po podepsání smlouvy ještě není nic ztraceno.

Zákon o spotřebitelském úvěru ošetřuje v paragrafu 118 až 120, že máte právo odstoupit od smlouvy nebo podat výpověď smlouvy. Za jakých okolností mohou úvěrové společnosti a spotřebitelé odstoupit od smlouvy a jakou formu musí mít výpověď?

§ 118 – Jak odstoupit od smlouvy o úvěru jiném než na bydlení?

Odstoupit můžete od smlouvy o úvěru, který nebyl určen na bydlení. Od uzavření smlouvy máte 14 dní na podání výpovědi. Nemusíte uvádět důvody ukončení smlouvy a nemusíte se obávat ani případných sankcí. Co se týče samotné výpovědi smlouvy, podává se vždy písemně na adresu úvěrové společnosti. Pro lhůtu je podstatné datum na poštovním razítku, nikoliv fyzické převzetí písemnosti.

Odstoupením od smlouvy do 14 dní od jejího uzavření vám poskytovatel sice nenaúčtuje žádné sankce, ale musíte mu uhradit do 30 dnů od odstoupení od smlouvy jistinu poskytnutého úvěru, úrok za dobu trvání úvěru a nevratné poplatky, které poskytovatel zaplatil orgánům veřejné správy. Pokud jste měli ke smlouvě sjednány nějaké doplňkové služby, automaticky zanikají spolu se zrušením spotřebitelského úvěru.

§ 120 – Chcete vypovědět smlouvu o úvěru?

Smlouvu o úvěru mohou vypovědět obě smluvní strany, tedy spotřebitel i poskytovatel. Pokud jste v pozici spotřebitele, máte právo vypovědět úvěr sjednaný na dobu neurčitou. Výpovědní doba nesmí být delší než 30 dní a přihlíží se k ní pouze tehdy, jestliže byla sjednána ve smlouvě. Nárok na výpověď smlouvy vzniká také poskytovatelům a i pro ně platí, že mohou písemně vypovědět úvěr sjednaný na dobu neurčitou a za předpokladu, že je to uvedeno ve smlouvě. Výpovědní doba však musí být delší než 60 dní.